Vítejte v naší Sudbury škole… i když tento název je možná trochu zavádějící… pokud si pod slovem škola představíte lavice, zvonění, předem přesně daný systém předmětů, písemky a srovnávání dětí mezi sebou, a pokud vám to takhle dává smysl, pak vás asi zklameme, ale nejste tady správně… nic z toho u nás bohužel nenajdete. Pokud ale věříte, že děti se neučí pouze sezením v lavici a memorováním informací, o kterých někdo dospělý prohlásil, že jsou důležité, pokud naopak věříte v nekonečnou potřebu dítěte učit se a vstřebávat život kolem sebe a touhu začlenit se do něj, pokud jste ochotni připustit, že vrcholnou formou veškerého poznávání, bádání a učení se je HRA, volná a svobodná hra, při které vznikají naprosto ojedinělé výtvory nejrůznějšího druhu a že ke skutečnému učení dochází často naprosto náhodně ve chvíli, kdy se věnujeme něčemu, co nás hodně moc baví, pokud věříte dítěti, že stejně tak, jak se naučilo lézt, chodit a mluví naučí se i číst, psát a počítat – aniž by bylo jakkoliv potřeba jej do toho nutit, a prostě jen proto, že mu tyto věci dávají smysl a vidí všude kolem sebe, že je to užitečné a pokud věříte, že sebeřízené učení vycházející z nitra každého člověka není sci-fi, pak tady správně jste…Netvrdíme, že jedině takhle je to dobře, nicméně jsme poznali, že je to tak dobře pro nás a naše děti, proto jsme přišli s projektem svobodné školy, abychom nabídli naši zkušenost a možnosti i dalším rodinám, které v přirozeném učení vidí smysl… Moc si vážíme toho, že jste si našli čas k nám zavítat a pokud najdete i odvahu jít po této cestě s námi, věříme, že nebudete litovat…
Vznik školy
Naše škola vznikla v roce 2015 díky myšlenkovému souznění dvou rodin – Pokorných a Brandových. Po dlouhém plánování jsme vytvořili bezpečný prostor, ve kterém se mohou děti učit a poznávat svět… Postupně se přidávaly další rodiny… některé po čase odešly… a přišly nové… v současné době má škola kolem 50 dětí ve věkovém rozpětí 5-15 let.
Fungování školy
Protože jsme zařízení zcela soukromé a nezávislé – jinak bychom takto svobodně ani fungovat nemohli – je potřeba, aby děti, které k nám docházejí, byly zapsány k individuálnímu vzdělávání v kmenové škole, kam dvakrát do roka dojíždějí na „přezkoušení“, které může vypadat velice různorodě – podle toho, pro jakou školu se rozhodnete… tato skutečnost nemá sice se svobodou mnoho společného, ale v tuto chvíli je to v naší zemi jedno z mála schůdných řešení na cestě za skutečnou svobodou ve vzdělávání. Nicméně tento fakt nic nemění na tom, že prostředí v naší škole skutečně svobodné je…
Fungujeme pět dní v týdnu (po – pá) od 9.00 do 16.00.
Běžný den
Běžný den u nás se vyznačuje tím, že je každý úplně jiný :-). Neexistuje v podstatě nic, co by kohokoliv ve škole omezovalo v jeho konání v rámci prostoru školy – pokud se tedy toto konání slučuje se základními lidskými právy a pravidly naší školy, která máme možnost společně všichni tvořit na našich radách. Uvidíte u nás členy školy tančit, zpívat, hrát na počítači, běhat po zahradě, lézt po stromech, vyrábět bunkry, diskutovat o tom, jak se takový bunkr vyrobí, číst National geographic, psát vzkazy a dopisy kamarádce, malovat na hrnky, papír i látku, počítat, kolik budeme mít času, než pojede vlak, stavět z lega byt pro petshopáky, vařit oběd, uklízet po sobě i úklid bojkotovat, účastnit se kurzů matiky, češtiny, angličtiny, přírodovědy – nebo na ně prostě nejít a místo toho sedět s kamarádem na zápraží, svačit a probírat život, hrabat trávu, dělat pokusy s octem a sodou, povzbuzovat se, dohadovat se, hádat, řešit spory – samostatně i s pomocí druhých, podporovat se i nesouhlasit, křičet, žádat o pomoc i pomáhat, být sám sebou a mít možnost být šťastný, HRÁT SI a hrou se rozvíjet a jít dál svou cestou…
Rada
Důležitou součástí školní platformy je Školní rada. Koná se jednou týdně a účast na ní není povinná. Nicméně se stále výrazněji ukazuje chuť a potřeba jednotlivců ovlivňovat dění ve škole. Zjištění, že můj hlas má ve skupině úplně stejnou váhu jako hlas kohokoliv jiného, dává velkou sílu a motivaci, vybízí k pochopení, že někdo není víc a někdo míň a že být velký neznamená mít vždy pravdu. Na radách řešíme běžné každodennosti – nejčastěji vymýšlíme pravidla ohledně situací, které to vyžadují… o pravidlech hlasujeme… některá projdou… jiná ne… ale to nevadí… příště je možné se lépe připravit a získat pro svůj návrh většinu… dále na radách plánujeme – co uděláme s penězi z vánočního jarmarku, koho chceme do školy pozvat, co nového bychom chtěli poznat…
Soud/Mediace
I u nás ve škole zažíváme konflikty nejrůznějšího druhu. Řešíme je společně pomocí soudů a mediací. Zatímco soudy bdí nad dodržováním pravidel, která si komunita školy vytvořila, mediace pomáhá najít porozumění mezi oběma stranami konfliktu, pokud o to obě strany projeví zájem. Při mediaci využíváme jako nástroj nenásilnou komunikaci, učíme se popisovat, co se nám děje, co aktuálně cítíme a co potřebujeme, stejně jako naslouchat tomu, co prožívají, cítí a potřebují ostatní.
Počítače
Jedním z velkých a velice diskutovaných témat jsou počítače… Kolik času stráveného na počítači je ještě v pořádku? Co je dobré na počítači dělat? A co už dobré není? Náš postoj k počítačům je následující… počítač, ať chceme nebo ne, je nástrojem dnešní doby… Pracujeme s ním, je zdrojem poznání i zábavy, spojením mezi lidmi a prostředkem komunikace… Lovci a sběrači měli své luky, šípy a nože – byla to jejich obživa, jejich nástroj všedního dne – od nejmenšího malička učili své děti, jak s nimi bezpečně zacházet, aby si neublížily a aby jim dobře sloužily… netvrdíme, že je počítač to jediné, o co jde v dnešním světe, ale je potřeba si uvědomit, že je jeho součástí a je důležité dát dětem prostor pro jejich objevy i ve světe technologií, potažmo pokud my sami jej hojně využíváme… můžeme poukázat na případné nebezpečí, stejně jako lovec poukáže na ostrou čepel svého nože, ale nůž zabavit pro případ, že se dítě může pořezat? Věříme, že je správné dovolit dětem zažívat i tyto zkušenosti, o to víc v případě, kdy my sami trávíme množství času na svém tabletu nebo chytrém telefonu… a pokud se nám to nelíbí u dětí, máme možnost to změnit… nejprve ale sami u sebe… Děti mají ve škole k dispozici počítač a někteří si z domova nosí své tablety a tráví na nich čas dle vlastního uvážení. Zkušenosti svobodných škol ve světe ukazují, že z dítěte se nestane celoživotní závislák tím, že rok stráví hraním počítačových her… V podnětném prostředí po čase dojde k nasycení a plynulému přejití k jiné „vášni“… nebo třeba ne… a z dotyčného vyroste třeba zapálený programátor 🙂
Rodiče ve škole
Naše škola chce poskytnout bezpečný prostor pro všechny své členy. Nemyslíme si, že rodiče ve škole mohou být primárně nebezpeční :-), nicméně jsme se sami přesvědčili o tom, a dokládají to i zkušenosti dalších svobodných škol, že skutečně bezpečný prostor pro sebevyjádření mají všichni pouze ve chvíli, kdy se necítí být pozorováni a hodnoceni… Pokud rodiče i děti chtějí, pak je u nás ve škole možnost trávit čas se svým dítětem vždy půl hodiny po začátku školy a půl hodiny před jejím ukončením, tj. v čase od 9.00 do 9.30 a od 15.30 do 16.00, což je také výsledek jednání na radě a jedno z pravidel. Pro společný čas průvodců, rodičů a dětí organizujeme neformální setkání (např. pikniky, kavárny, tripartity), kde sdílíme společná témata, zkušenosti i případné obavy.
Bezpečnost
Vztahy ve škole jsou založeny nikoliv na kontrole a ovládání, ale na vzájemné důvěře a respektu k pravidlům. Ve škole se vyskytují malí=děti a velcí=dospělí/průvodci… vztahy mezi nimi nejsou po formální stránce v rovině UČITEL-žák, ale v rovině velký ČLOVĚK- malý ČLOVĚK… ve škole neexistují dozory a kontroloři činností… existují pouze pravidla, která je potřeba dodržovat všemi zúčastněnými, aby se eliminovalo riziko případného nebezpečí a existují zde dospělí, kteří jsou zde proto, aby pomohli a ochránili, když zjevné nebezpečí hrozí… každý z členů školy je zde dobrovolně a na základě vlastního svobodného rozhodnutí… a pokud chce být skutečně platnou součástí školy, je potřeba, aby se pravidly řídil a neohrožoval svým jednáním sebe ani ostatní členy školy…
Pokud jsou toto informace, se kterými souzníte vy i vaše děti, bude nám potěšením, pokud po této cestě budeme mít možnost jít spolu…
Děkujeme…
